Silné stránky ISTP
Lidé s typem ISTP pozorně sledují, co se kolem nich děje. Jakmile si to situace vyžádá, rychle se dostanou k jádru problému a s nejmenší možnou námahou problém. Zajímá je, jak a proč věci fungují, ale abstraktní teorie pro ně nemají význam, když je nemohou rychle aplikovat. Často mají roli „hasičů“ různých problémů.
ISTP používají své myšlení hlavně ve svém vnitřním světě, aby pochopili základní principy, které řídí fakta. Vypadá to, že jejich mysl funguje skoro jako počítač, organizuje data a pak z nich neosobně a objektivně vyvozuje důsledky. Přijímají racionální rozhodnutí založená na množství konkrétních dat. ISTP zpravidla bývají odtažití a objektivně kritičtí, analyticky uvažující a schopní řešit problémy. ISTP jsou realisté, zaměřují se na to, co je, spíš než na to, co by teoreticky mohlo být. Při řešení aktuálních problémů bývají tvořiví a dobře se vypořádávají s každodenními úkoly. Bývají proto vnímáni jako praktičtí, realističtí a pragmatičtí, „stojící nohama na zemi“. ISTP se snaží svou energii vynakládat úsporně – dělají tedy to, co je opravdu třeba bez zbytečných řečí. Zaměřují se na to, aby dosáhli potřebných výsledků.
ISTP nedělají mezi lidmi rozdíly a obvykle jsou tolerantní k různému typu chování – pokud ovšem nejsou ohroženy jejich rozumové principy. V takovém případě dokážou překvapit své okolí pevnými a jasnými úsudky. Někdy se zdá, že ISTP naslouchají a souhlasí, protože neprojevují nesouhlas. Později se však může ukázat, že vše analyzovali a udělali si vlastní – jiné – závěry.
Protože neustále sledují nové informace a zaměřují se na výsledky, nedělá ISTP problém změnit názor, pokud najdou jinou, účinnější cestu k cíli. Kvůli tomu mohou na ostatní působit neprůhledně. Bývají tiší a rezervovaní, ačkoliv se snadno rozmluví v oblastech, kde mají velké znalosti. Ostatní vidí ISTP zpravidla jako přizpůsobivé, „akční“, ochotné riskovat, sebevědomé, nezávislé a rozhodné.
Potenciální slabé stránky ISTP
Pokud ISTP nenajdou místo, kde by mohli své preference využít a být ostatními uznáváni za svůj přínos, cítí se zpravidla frustrováni a mohou:
- být cyničtí a negativní,
- omezit svou pozornost i energii,
- odkládat rozhodnutí.
Pro ISTP je přirozené věnovat méně pozornosti nepreferovaným funkcím – cítění a intuici. Pokud je však opomíjejí příliš, mohou:
- přehlížet emocionální potřeby a hodnoty ostatních lidí,
- nebrat v úvahu důsledky svých rozhodnutí na druhé,
- zaměřit se na okamžité výsledky a ztratit přitom přehled o celkových souvislostech.
Pod velkým stresem mohou ISTP vybuchnout a nevhodně projevit své emoce. Takový projev vzteku či ublíženosti může ostatní znervóznit a může být trapný pro samotné ISTP, kteří se obvykle kontrolují.